WiFi
Tato technologie založená na principu rozprostřeného spektra, není zas tak nová, jelikož byla patentována už v .r 1942. Přes původní vojenské využití byla později uvolněna i pro civilní účely. WiFi označuje několik standardů „rodiny“ IEEE 802. 11. Dnes nejpoužívanějším je standard z r. 2003 IEEE 802. 11g, který zvýšil přenosovou rychlost na 54 Mbit/s (původní standard z r. 1997 dosahoval rychlosti max. 2 Mbit/s – viz níže Tabulka 1). Od r. 2009 se objevují zařízení podporující standard 802. 11n, které dosahují rychlostí až 200 Mbit/s. WiFi opět využívá bezlicenčního frekvenčního pásma 2,4 Ghz (popř. 5 Ghz), což opět přispívá k „zahušťování“ tohoto pásma. Kromě využití k vytváření LAN je WiFi využívaná i k přístupu k Internetu. Signál těchto sítí se šíří i přes překážky a jelikož jsou často využívány k přístupu k Internetu (tudíž po nich proudí osobní a citlivá data) je třeba u nich dbát na zabezpečení jelikož je možné za zdí signál „odposlouchávat“. To nám poskytuje šifrování (WEP, WAP, WAP2).
Standard |
Rok vydání |
Pásmo |
Maximální rychlost (Mbit/s) |
Původní IEEE 802. 11 |
1997 |
2,4 |
2 |
IEEE 802. 11a |
1999 |
5 |
54 |
IEEE 802. 11b |
1999 |
2,4 |
11 |
IEEE 802. 11g |
2003 |
2,1 |
54 |
IEEE 802. 11n |
2009 |
2,4 nebo 5 |
600 |
IEEE 802. 11y |
2008 |
3,7 |
54 |
IEEE 802. 11ac |
2013 |
2,4 a zároveň 5 |
1000 |
Tabulka 1: Porovnání jednotlivých WiFi standardů (IEEE 802. 11)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/IEEE_802.11n
Pro úplnost je třeba dodat, že s WiFi jsou spojovány s rizikem nepříznivého vlivu „elektrosmogu“, který tyto sítě produkují, na některé živé organismy.